Podcast

Rozhovor s Honzou Řehákem v NETIO Products byl poslední před vánocemi. Z výše uvedené věty je krásně vidět, jak dlouho nám trvá takový díl pro vás připravit (pravda měli jsme ještě něco předtočené ve frontě).

NETIO Products nás pozvali do svého sídla – rodinného domku na jihu Prahy. Jedná se o malý startup, který vyrábí a prodává chytré zásuvky po celé Evropě. Chytré zásuvky zvládají přesné měření protékajícího proudu, spotřeby a vzdálené řízení spínání. Zásuvky můžete programovat ve skriptovacím jazyce Lua, posílat jim XML, JSON, můžete jim zavolat přes SIP, nebo pingnout přes HTTP. Spínání můžete naschedulovat, jednoduše zajistíte autorestart neposlušných strojů na druhé straně zásuvky.

V druhé části rozhovoru s Pavlem Luptákem z Hacktrophy jsem popustil uzdy fantazii a ptal se Pavla na věci, které mě zajímaly v souvislosti s bezpečností na internetu.

Zajímalo mě třebas, jestli se v praxi využívají útoky postranními kanály procesoru (MeltDown, Spectre, TL Bleed). Probírali jsme i možné zranitelnosti Intel ME koprocesoru. Dozvěděl jsem se, že řešením řady zranitelností by mohla být tzv. kompartmentalizace na úrovni HW i SW.

Od Pavla padla zajímavá myšlenka – paradoxně nejsložitější aplikací, kterou používají běžní uživatelé je webový prohlížeč. Proto tam bude vždy plno prostoru pro různé zranitelnosti.

Po nějaké době se vracíme k bezpečnostní problematice a tentokrát jsme si pozvali jako hosta Pavla Luptáka ze společnosti Nethemba a Hacktrophy, člena skupiny Ztohoven. Pavel má 20 let zkušeností z oblasti hackingu, žije nomádským způsobem života a vůbec jsme moc rádi, že se nám jej podařilo před kameru dostat.

Společně se zakladatelem společnosti ESET a přáteli ze společnosti Citadelo založili před několika lety novou společnost Hacktrophy, která má za cíl zpřístupnit bug bounty programy i menším společnostem. Nabízí zprostředkování výzvy k etickému hackingu skupině hackerů, správného nastavení odměn, ověření nahlášených zranitelností a vyloučení false/positive hlášení a komunikaci mezi hackerem a zástupcem společnosti, která bug bounty program vypisuje.

Na natáčení s Honzou Zeleným – autorem české hry Mashinky, jsem se těšil celý rok. Vzhledem k tomu, že letos ještě pracoval na plný úvazek pro Bohemia Interactive a po večerech na Mashinkách, jsme se dohodli, že natáčet budeme, až vznikne nějaký prostor. A ta doba nastala až teď, kdy Honza odešel ze zaměstnání a začal se vývoji hry věnovat naplno.

Je jasné, že otvírák blockchainu nemohl ani zdaleka pokrýt témata, která jsme chtěli probrat. Pokračovali jsme tedy v rozhovoru s Lukášem Kolískem dál a chtěli jsme po něm nastínit možnosti využití blockchain technologie mimo kryptoměny.

Poznámka: před díl jsou připojeny medailonky partnerů ne-konference jOpenSpace, pokud vás nezajímají a chcete je přeskočit, skočte na 16 minutu 12 vteřinu.

Lukáš Kolísko se CA technologies věnuje průzkumu technologie blockchain a zároveň o tom poutavě bloguje. O blockchainu se posledních několik let hodně mluví, především v souvislosti s ruletou, která se odehrává na kryptoměnových burzách. Má však i řadu dalších možných použití, které jsme chtěli v tomto dvojdílu s Lukášem otevřít.

Pro začátek jsme si chtěli vysvětlit nějaké základní koncepty blockchainu. Jaké jsou odlišnosti v různých implementacích a také jsme si chtěli posvítit na notoricky známé problémy technologie, jako jsou rychlost, důvěra a energetická náročnost.

V druhém díle s Adamem Surákem z Algolia.com pokládáme techničtěji zaměřené otázky na jejich vyhledávací stroj. Dozvíte se v něm, že k dosažení 50ms odezev implementovali vyhledávací algoritmy v C++ jako nGinXový modul a provozují jej na vlastním bare metalu a jednom výkonném procesoru. Řeč bude i o SLA a čtyřech (respektive pěti interních) devítkách dostupnosti a jak jich dosahují.

Hostem tohoto dílu je Adam Surák - director of infrastructure ve společnosti Algolia.com, která se zabývá hostovaným vyhledáváním. Algolia vytváří vlastní databázové řešení, které se dá nejvíce přirovnat k Elastic Search. Kombinuje fulltextové vyhledávání s hledáním přes atributy uložených objektů. Algolia je hojně používaná na větších e-shopech a pohání např. platformu Twitch.tv.

Celkově jsme s Adamem Surákem natočili 2 interview, to první, které máte právě teď možnost shlédnout, je o Adamově historii a jak se do firmy Algolia dostal. Dále v něm rozebíráme vlastnosti jejich vlajkového produktu a jejich začátky. Pro techničtěji zaměřené posluchače je cílený druhý díl, kde se podíváme na zoubek postupům a technologiím, které v Algolii používají.

Na natáčení dalšího dílu, jsme se vydali jsme se do Kolína do společnosti Teco (nástupce Tesly Kolín), která vyrábí chytrou elektroinstalaci podobně jako Unipi, se kterou jsme natáčeli předchozí díl. Teco bylo v hledáčku Petra Ferschmanna už nějakou dobu, protože jeho komponenty pohání Petrovu chytrou domácnost. Náhoda tomu chtěla, že se nám podařilo dohodnout dva díly o hardware těsně po sobě.

V tomto díle jsme zpovídali technického ředitele Jindřicha Kubece na téma vývoje a výroby hardware a ten, kdo sleduje video formát uvidí také záběry z výroby této firmy.

Na pozvání Ferše si s námi přišel do prostor Apiary popovídat Adam Škorpík ze společnosti Unipi technology. Unipi vyrábí hardware pro chytrou elektroinstalaci (monitoring, automatizace) postavené nad platformou Rabsberry Pi.

V tomto díle si s námi můžete poslechnout jak se z firmy, která poskytuje internetové připojení stane výrobce hardware. Dozvíte se s jakými nástroji si můžete třeba vyrobit domácí automatizovaný kurník nebo řízený skleník. Adam také odkrývá kudy se chtějí v budoucnosti ubírat a že je univerzálnost propojení různých hardwarových platforem stále hudba vzdálené budoucnosti.

V posledním díle z prostor Price f(x) si povídáme s kluky ze středního odborného účiliště v Plzni o stavbě a principu fungován vodíkového auta. Našimi hosty byli David Žahour a Kamil Procházka, kteří zastupují seskupení iSOUEsense, které stojí za celou řadou zajímavých studentských projektů.

Pokud máte předsudky o odborných účilištích, nebo nastupující generaci mileniálů, udělejte si čas a shlédněte s námi tento díl. Zjistíte, že na středních účilištích nám vyrůstá slibná generace, která má jak znalosti, tak i zápal dělat nevšední věci.

Říká vám něco zkratka JAM stack? Mě byla ještě donedávna zcela neznámá. Prvním impulsem byl článek od Bantera o převodu blogu na statický generátor Jekyll, druhým pak lightning talk Ládi Prskavce na letošním jOpenSpace.

Zkratka JAM představuje slova JavaScript, API, Markup a pokud chcete získat pouze základní přehled o ní, koukněte na Láďovu přednášku z jOpenSpace (5 minut): https://youtu.be/_7AF1lma4bw

Pokud by vás zajímalo více podrobností - stejně tak jako nás, připravili jsme delší povídání s Láďou Prskavcem, kde se tomuto tématu podíváme na zoubek víc.

Tentokrát jsme se sešli s Karlem Dytrychem, abychom vás pozvali na nový seriál setkání nazvaný SaaSkaři. Setkání je určeno pro všechny, kteří mají ambice vybudovat SaaS platformu a chtějí sdílet zkušenosti s ostatními. Organizačně akci zajišťuje právě Karel Dytrych z Freelo a Petr Ferschman z Dativery a kromě nich samotných budou na každé ze setkání zváni další hosté.

První setkání SaaSkařů proběhne 22. ledna 2018 v 18 hodin v STRV. Jste srdečně zváni.

V medailonku pro jOpenSpace jsem sliboval, že si do Kafemlejnku pozveme Davida Ondřicha z Aveco, protože jeho přednášky o řízení televizního vysílání mi přišly vždy velmi zajímavé. Jedná se o zajímavou oblast už jenom proto, že systémy zde jsou přísně real-timové a chyby se neodpouští, protože je vidí v přímém přenosu statisíce lidí.

V tomto díle jsme se tedy Davida ptali na specifika programování pro zpracování v reálném čase a vůbec zákulisí televizního vysílání. Došlo i na pár historek z vysílání a na to, že učit se v dnešní době C/C++ vůbec není špatný nápad. Tenhle jazyk jsme sice pohřbívali už před deseti lety, ale jak se ukázalo, má svoje nezastupitelné místo a dost možná nás všechny přežije.

Pavla Königa z nVias jsme v STRV baru ještě zdrželi a k diskusi navíc přibrali i Davida Ondřicha, který zastupoval vzdělávací projekt PRIM. Tématem našeho rozhovoru byly různé přístupy k přiblížení IT dětem a zkušenosti s nejrůznějšími "hračkami" pro děti i dospělé.

Probíráme zkušenosti s LittleBits stavebnicemi, Ozzoboty, M-Botem, Scratchem, Minecraftem a řadu dalších věcí. Oba s Petrem doufáme, že naše děti i přes konzervativnost našeho školství k IT nakonec přičichnou a i nadále budou mít čeští programátoři ve světě dobré jméno.

Kariéra Pavla Königa je spojená se společností AIMTEC. Společnosti se podařilo etablovat za hranicemi, daří se jí a Pavel zkouší udělat další krok, který už není spojený s vyděláváním peněz, ale výchovou budoucí generace v IT. Založil neziskovou společnost nVias, která má v plánu zavést do našeho školství nové formy vzdělávání dětí v IT - vztah k podnikání, a vztahu k informatice nejen skrz MS Office, jak je, bohužel, dnešním zvykem.

Po dlouhé prázdninové přestávce se vracíme k vysílání. Tento díl je pěkně výživný - čekejte přes hodinu povídání o historii malware od jeho počátků až po současnost. Jak si dokážete představit - materiálu je zde více než dost. O virech a jiné havěti nám přijel popovídat Igor Hák - vedoucí vývojového týmu společnosti Eset, autor portálu viry.cz

Nedalo nám to, abychom se Radima Ošťádala a Dana Bagge z Národního centra kybernetické bezpečnosti nezeptali i na další otázky, které se nám honily hlavou a netýkaly se tak úplně výhry v soutěži Locked Shields 2017.

Pánové v NCKB nejen, že sami aktivně chrání část naší důležité státní infrastruktury, ale připravují standardy pro ostatní společnosti, jež zásadně ovlivňují chod celé naší společnosti. Už nyní je tato oblast více než důležitá a v blízké budoucnosti ještě dále nabude na svém významu.

Před pár týdny novinami proběhla zpráva, že český tým složený ze specialistů na kybernetickou bezpečnost zvítězil v soutěži Locked Shields v Estonsku. Získat první místo mezi 20 týmy (o více než 800 lidech) ostatních národů je obrovský úspěch a je velká škoda, že se mediální pokrytí spokojilo s povrchními informacemi a nepřineslo nic podrobnějšího o tom, jak tato soutěž vlastně probíhá.

Díky našim přátelům v CZNIC se nám podařilo kontaktovat Radka Holého, Dana Bagge a Radima Ošťadala z Národního centra kybernetické bezpečnosti, kteří byli přímými účastníky soutěže a dohodnout s nimi interview na toto téma.

V minulém díle jste mohli slyšet historii a příběh o vzniku hry Factorio. Techničtější otázky jsme si nechali do dnešního druhého dílu s Michalem Kovaříkem.

Ptali jsme se ho, co obnáší portace hry na různé operační systémy a jestli se to vyplatí. V čem spočívá integrace na platformu Steam, jestli hru chrání proti pirátskému kopírování a hodně času věnujeme programování multiplayer části hry.

Jako programátor jsem si tento díl moc užíval a líbí se mi realistický přístup kluků k programování. Jak je vidno, lze udělat díru do světa i bez použití milionu buzzwordů a "hypovaných" technologií.